Magdaléna Strejčková

Aktuality

Vánoční


S davy chvátajících lidí spěchám, abych se zastavila. Padám mezi hovádky a nahlížím do jesliček. Kloním se v chlévě tomu prostému Božímu dítku a věřím v zázrak.

Uprostřed našeho hnoje, spěchu a marnosti přichází šance.

Dívám se na něj a naše oči se setkávají. Jeho pohled je pohled věčnosti a jedním mrknutím oka mě prohlédne.

Usměje se.

A natahuje svou malou ruku.

Nechávám to doznít. Víc nepotřebuji.

Odcházím a vím.

Pohled, úsměv, gesto. To stačí.

Co jsme dostali, dávejme dál. A bude líp...

Požehnaný čas přeji.




« zpět | přehled



© Magdaléna Strejčková 2015